#POVÍDKA #ALICE Sedíš v prázdným pokoji. Kyvadlovky nad tvojí hlavou se pomalu kývají. Kafe na konferenčním stolku před tebou už je dávno studený. Plnotučný mlíko na něm udělalo škraloup stejně jako před půl hodinou. Až si příště srkneš, všechen ten sliz nasaješ. Natahuješ ruku po hrnku, ale nedosáhneš. Za tu energii ti to nestojí. Zatím.
#COVIDOVÉZÁPISKY #MARTIN: Sedím v prostorné hale, bledé dlaždice, sedačky z nerezu a všude samé dveře. Tělo, které všude nosím s sebou, je prosáklé adrenalinem. Do nervózního ticha se ozývá pokašlávání přítomných a vyzvánění nově zobrazovaných čísel. Každou chvíli se někdo zvedne a nenávratně zmizí v přiřazených dveřích. Úplně ho spolknou.
#POVÍDKA #ALICE Letní slunce pálí za krkem. Vypaluje pihy na mé bělostné pleti a mně je jedno, že se spálím a bude to svědit. Hladina jezera se pohupuje v rytmu swingu okolních stromů. Jemný vlnky místy narušují kolečka od ryb, co dávají vědět, že někde v hlubinách existují. Eva má nádherné růžové bikiny, zatímco já vedle ní ležím...
#POVÍDKA #ALEXANDRA Šla jsem po ulici, když poprvý začalo sněžit. Teď už sněží často, už na tom neni nic divnýho. Šla jsem do práce, byla ještě tma - kolem sedmý ráno - a najednou se to vyřinulo z oblohy. Tisíce a tisíce sněhu. Neobratnýho sněhu, kterej se nedá moc popisovat, protože působí vždycky jako kýč. Ale nesněžilo na...
#COVIDOVÉZÁPISKY #MARTIN: Lidská společnost vinou vlastní rozmařilosti dospěla do svízelného bodu. Již minule jsem hovořil o tom, jak je těžké sehnat zaměstnání na volném trhu práce, když za sebou vláčíte dva vysokoškolské tituly. Ještě horší, než překvalifikovanost žadatelů o pracovní místo, je jejich velké množství. Vinou toho zatraceného...
#COVIDOVÉZÁPISKY #MAGDALENA Utišuju budík, je 5:30 ráno a já jsem po první minutě vyčkávání na zklidnění rozdivočelýho tepu z anarchistickýho tónu budíku překvapená, že se vlastně cítím fresh. Po tomhle pandemickém roce nevidím smysl v ponocování a můj biorytmus se svévolně nastavuje na denní režim slepic. Kolem jedenáctý večer jsem vždycky done...
#COVIDOVÉZÁPISKY #MARTIN: Když jsem byl mladý - a většina z vás si tu dobu snad bude pamatovat - byla na trhu práce módním hitem vysoká škola. Po vysokoškolských pozicích byl hlad a ne každý náctiletý dokázal nějakou takovou vystudovat. Pamatuješ, ne?
#COVIDOVÉZÁPISKY #ALICE Tak jsem tady. Budova v nejmenované části Prahy, můj urputnej prst na zvonku a ještě urputnější pohled zdravotní sestry, která otevírá dveře.
#POVÍDKA Ovzduší přízemního bytu bylo prosáklé výpary zahnívajících potravin, propoceného oblečení poházeného kolem a plísní ze zdí. Všechny ty pachy se mísily s Aliciným pižmem. Žila v tom už dlouho, čichové buňky si po nějaké době přivykly. Mezitím klesla ze stojatého vzduchu v pokoji vrstva prachu a obalila surovou betonovou podlahu, ze...
V hubené ruce se klepe žiletka. Je v ní zaklíněn jeden chlup z nohy, který žiletka odstranila přechozí den. Jinak je čerstvá a čistá, zatím se na ní neusadila žádná špína, vodní kámen ani rez.
#TIŠTĚNÉČÍSLO Zaklapne zrcátko a zamyslí se, jestli to není přes čáru, přejít od dcery k otci v jednu jedinou noc.